18.04.2006

.: ĆHOTĚBOŘ ZUŠ 28.4 -
Nahlédnu-li zpět do svých záznamů, vidím dlouhou řadu akcí, které proběhly v Chotěbořské ZUŠ.
Minimálně tři roky zpět se zde střídali, literáti, zpěváci, písničkáři, ale i osobnosti jiných uměleckých profesí. Svým způsobem to pro mne byla seznamka s novými tvářemi, zkušebna talentů a předvýběr učinkujících na letní festival
Literární vysočiny. V tomto směru minulé pořady splnily co jsem od nich požadoval. Nebudu se rozepisovat o slabé účasti místního publika, vždyť se zde objevovali lidé odjinud, kteří pro můj osobní rozvoj i pro narůstající seskupení příznivců Literární vysočiny byli vždy přínosem. Ostatně u jakékoliv tvorby je podstatná kvalita a její zveřejnění. Mnoho aktivit jsem již přesunul na místa kde byla příznivě přijata, narostl počet kvalitních internetových stránek kde se objevuji já i mnoho mých literárních přátel, a toto narůstání má zvyšující se tendenci. Vyšlo i mnoho knih z našeho okruhu a mnoho sborníků, v kterých se přínos Literární vysočiny zhodnocuje. Letošní festival bude bilancující a svým způsobem opět přelomový.
Čas se zrychluje a zázraky se dějí. Většina lidí, kteří se setkají s běžnou knižní produkcí ani nemohou tušit k jakému posunu v oblasti literatury dochází. Protože lektoruji velké množství příspěvků jak z našeho okruhu, ale i odjinud občas žasnu, nad kvalitativním skokem této právě se rodící literatury. Užasné na této skutečnosti je fakt, že to opravdu nejlepší, vyrostlo s těch nejméně příznivých podmínek. Ale Bůh-ví, možná to tak bylo vždycky.
Vzhledem k předcházejícím skutečnostem dochází i v posunu myšlení o budoucnosti. Ta strategie, která byla účinná v minulosti, předpokládá určité inovace. Jednou z nich je i ukončení pravidelných chotěbořských pořadů v ZUŠ. Do budoucna předpokládám akce tam kde bude, řečeno současným jazykem, společenská objednávka. Je mnoho měst
kde v této oblasti aktivně pracují knihovny, střední a vysoké školy a jiná veřejná zařízení. Za minulá léta jsme si na různých úrovních tyto kontakty vytvořili. Proto jsem nazval dubnový pořad v ZUŠ "DNES NAPOSLED". Člověk by však nikdy neměl říkat nikdy. Možná se časem i zde stane cosi podstatného. Kdybych byl mladší zaručeně bych vypustil slovíčko možná. Ta nutnost obnovy aktivního, společensko kulturního života, už bublá pod povrchem. Vždyť i společnost je živým organismem, který bolestmi a nemocí signalizuje, že cosi chybí. Jen doufám, až k diagnostice těch chybějících vitamínů dojde, že ji nebudou provádět nadšení a samozvaní léčitelé, kteří sice dokáží perfektně rozostřit naše vidění,
ale lidé schoní, talentovaní a uvážliví.