Z vystoupení maďarských sborů a
DOM Chotěboř ve Vilémově, dne 25.6.2005
Na sklonku školního roku 2004/05,
přesněji 25. června, se v rámci návštěvy dvou maďarských pěveckých sborů
v Chotěboři uskutečnil ve Vilémově koncert těchto sborů s Dechovým
orchestrem mladých, který působí při ZUŠ Chotěboř. Prvním z těchto sborů
je dětský pěvecký sbor Énekszó Alapítvány Tiszafüred a druhým je
pěvecký sbor složený s dospělých a jmenuje se Harmónia Vegyeskar.
Oba sbory mají společného dirigenta paní Rózu Deák a kromě toho se
v obou sborech vyskytují rodinné svazky a proto je jejich vzájemná
spolupráce velmi hluboká.
Byl jsem velice zvědav na hudebníky ze sousední země pověstné svým
temperamentem, gulášem a svéráznou povahou. Koncert zahájil dětský sbor
Énekszó Alapítvány Tiszafüred dvěma skladbami s dětskou
tematikou. Ve velmi hezkých stejnokrojích a pod střídmými gesty paní
dirigentky zpíval sbor soustředěně a působil velmi disciplinovaně. Písně
měly spád a dvou až tříhlas znějící střídavě harmonicky a melodicky byly
intonačně vcelku solidní. Drobné nepřesnosti v intonaci, omluvitelné
věkem účinkujících, bohatě vyvažovala dětská radost a bezprostřednost.
Sbor dospělých, Harmónia Vegyeskar, vytáhl podle mého hned na
začátku velké trumfy v podobě kytičky lidových písní z povodí Tisy. Se
zaujetím jsme poslouchali maďarský jazyk a lidovou melodiku, která o
těchto zajímavých lidech a jejich kultuře mnoho napověděla. Nepravidelné
metrum, střídání temp, strofické formální uspořádání, nálada veselá,
někdy melancholická, to jsou jen některé atributy maďarské lidové hudby.
Litoval jsem, že jim nerozumím ani slovo, protože hudbu, kterou zpívali,
lze výstižně charakterizovat slovy "od srdce". Bylo to velmi
zřetelně cítit. Jakmile se hosté představili a "odhalili až na kost",
věnovali dárek pozornému obecenstvu v podobě dvou nám dobře známých
melodií. Tou první byla koleda "Půjdem spolu do Betléma" zazpívaná
nejprve Maďarsky a poté Česky ( že by práce pana Fialy ?), a
následovala lidová "Pod naším okýnkem". Ta rozezpívala a roztleskala
vděčné obecenstvo. Společné vystoupení obou maďarských sborů se
neslo v duchu umělé tvorby, vyslechli jsme skladby "Gaudeamus hodie",
"Prosba k Maďarům", "Poselství Modré planetě" a "Ohnivá duha". Touto
skladbou maďarští hosté svůj blok vystoupení uzavřeli.
Měl-li bych nějak toto vystoupení charakterizovat, byl to
zážitek, ve kterém se vnímavý posluchač mohl nechat zavést do
citového světa našich jižních sousedů, aby se mu odměnou za svou
pozornost dostalo účasti na nonverbálním obcování, ve kterém
padají bariéry, ztrácí se všechno co nás rozděluje a odlišuje a zůstává
to, co je nám blízké, co máme společné. A tak přesto, že by se daly
vytknout různé intonační nesrovnalosti a sem tam nějaké nepodařené
nástupy, nelze oběma sborům upřít schopnost získat si svojí otevřeností
sympatie publika. K tomu jim kromě výše uvedeného velice dopomáhá
osobnost paní dirigentky Rózy Deák a brilantní klavírní doprovod paní
korepetitorky.
Recenzi vystoupení DOM Chotěboř odbudu krátce, neb doufám, že mi k
tomu ještě bude dána příležitost někdy v budoucnu. Orchestr pod
vedením pánů dirigentů Aloise Štěrby a Milana Moce rok od roku
kvalitativně roste. A pevně věřím, že se ten vývoj nezastaví. Již dnes,
a je to patrné i z hudebních ukázek z koncertu, které si zde můžete
poslechnout, má orchestr vysokou úroveň a šíře repertoárového záběru je
veliká. Další informace jsou o DOM a jeho úspěších naleznete na webu
Zušky, v Harryho novinách, nebo místním tisku. Orchestr, pokud vím,
zvažuje tvorbu vlastních internetových stránek, tak se na ně těšme!
Na následujících snímcích můžete vidět booklet z CD,
které vzniklo "na koleně" ze zmíněného koncertu a které si naši maďarští
hosté odváželi domů jako upomínku na návštěvu naší vlasti.
Jan Pavlas
